Studie - Nadumrtnost na COVID-19
Při pohledu na vývoj nadúmrtnosti v SR lze management pandemie prohlásit za nezvládnutý. Výjimkou je průběh první vlny pandemie (březen-květen 2020), při které tvrdý lockdown zaveden od téměř prvního dne pandemie, přinesl z epidemiologického hlediska očekávané výsledky. Druhá vlna (září 2020 – květen 2021) a později také třetí vlna (září 2021 – květen 2022) měli zcela odlišný průběh a Slovensko zaznamenalo vysoký počet infikovaných i mrtvých. Zatímco silná druhá vlna je primárně důsledkem zanedbané přípravy (plán, trasování, testování), chaotických politických rozhodnutí často bez vědeckého základu (plošné testování, povolení svateb), nevhodné komunikace k veřejnosti (tiskovky) a pozdního zavedení tvrdého lockdownu, při třetí vlně se hlavním problémem stala politizace tématu očkování (nejednotná podpora očkování napříč politickým spektrem, kauza Sputnik V, nezdařená očkovací loterie) a opět pozdě zaveden lockdown.
Přestože zvýšenou nadúmrtnost během pandemie zaznamenaly všechny státy EU, detailnější srovnání za období 3/2020-2/2022 ukázalo, že situace na Slovensku byla obzvláště nepříznivá (dosahujíc na vrcholu vlny i 70%, celkem zaznamenaných bylo 26 786 nadúmrtí). Hypoteticky lze dokonce kvantifikovat počet životů, které mohly být potenciálně zachráněny, pokud by se na Slovensku zavedla protipandemická opatření stejná jako ve vybraných zemích EU. Pokud bychom postupovali jako nejlepší země, od Estonska, přes Portugalsko, Německo až po Dánsko, tak na Slovensku mohlo být zachráněno 12 391, 14 483, 18 476, resp. až 21 308 lidských životů.
Jaká byla úmrtnost na COVID-19 v kontextu chronických onemocnění jsme zjišťovali pomocí modelu logistické regrese postaveném na datech ZP Důvěra a Union. Z výsledků modelu se ukázalo, že klíčovými faktory zlepšujícími prognózu přežití byly kontakt se všeobecným lékařem do 14 dnů po potvrzení COVID-19 (i telemedicínský, o něco méně u specialisty), předpis vybraných léků z ATC skupin, které vycházely z doporučení určených lékařem, očkování a předchozí překonání infekce koronaviru. Naopak za rizikové faktory lze považovat přítomnost jiné závažné diagnózy (onkologičtí pacienti, pacienti s chronickým renálním selháním a pacienti s primární plicní hypertenzí), zvyšující se věk pacienta, návštěvu pohotovosti indikující vyhledání ZS pacientům již v kritickém stavu a také v doporučeních.
K dispozici je celá studie v pdf formátu.
