Efektivnost slovenského zdravotnictví
Slovenská populace stárne a zvyšuje se počet obyvatel s chronickými chorobami. Poptávka po kvalitní zdravotní péči s využitím moderních léčebných postupů (mnohdy s výrazně vyšší cenou) roste a spolu s ním i očekávání pacientů. Výsledkem je růst výdajů na zdravotní péči. Zároveň jsme si zatím nedokázali poradit s omezenou dostupností k ZS některých skupin obyvatelstva a přetrvávajícím nedostatkem zdravotnického personálu, a to zejména sester a také lékařů v ambulancích pediatrů, všeobecných lékařů pro dospělé. Uvedené se promítá do podprůměrných výsledků v ukazatelích jako jsou odvratitelná úmrtí, délka dožití mužů a žen či novorozenecká úmrtnost.
Růst výdajů na zdravotní péči při stagnaci ve zlepšování zdravotního stavu obyvatelstva poukazuje na neefektivnost slovenského zdravotního systému. Jaký je vývoj efektivnosti našeho zdravotnictví během uplynulých 20 let (schéma 5) a jak obstálo Slovensko v porovnání s jinými zeměmi jsme se rozhodli prozkoumat pomocí rešerše odborné literatury a také použitím metody Data Envelopment Analysis. Díky mezinárodnímu srovnání víme, že slovenské zdravotnictví dosahuje velmi slabých výsledků v efektivnosti a umísťuje se pravidelně na posledních příčkách srovnání s jinými OECD zeměmi. Podle výsledků naší DEA analýzy se Slovensko v roce 2020 umístnilo na 26. z 30. zemí. Mohou za to primárně velmi slabé výsledky ve zdravotních ukazatelích. Zajímavý je případ sousední České republiky, která se po roce 2000 držela na předních místech v žebříčcích efektivnosti, avšak prudký nárůst výdajů na zdravotnictví z 5,7% v 2000 na 9,2% HDP v 2020 se nepromítl do adekvátního nárůstu očekávané délky poklesu potenciálně ztracených let života a proto efektivnost jejího zdravotního systému v posledních letech výrazně poklesla.
Do budoucna vnímáme jako zásadní zajistit při navýšení výdajů na zdravotní péči přijetí takových opatření, která zvýší jeho efektivnost a povedou ke zlepšení zdraví obyvatelstva.
